forum.boinc.sk

Chcel by som zateplit tento bazen, aby som sa mohol kupat co najdlhsie, lebo na moje psoriaticke
klby by to bolo velmi vhodne. Teraz, ked je von 25 az 28 *C, je tepelna bilancia vyrovnana,
t.j. je to cely den aj no zakryte, vecer okolo polnoci je teplota vody 27 az 29 *C, podla pocasia,
nie je to nicim odizolovane od okolia. Problem bude, ked sa noci v septembri zacnu predlzovat,
a nastane rychly unik tepla. Pridam tam vyhrievanie pieckou na drevo s vykonom 6 kW, lenze
asi keby som zohnal niekde lacny polystyren, tak by nebol taky unik tepla do bokov, mozno
dvojita folia by tiez znizla unik. Lenze ako spocitat, ci staci 2 cm, 3, 5 alebo 10 cm polystyren ?
Kedy za co najmenej penazi dostanem co najviac muziky ?

Polystyren ma presne definovanu tepelno izolacnu schopnost zavisiacu od hrubky (wattov na Kelvin na meter stvorcovy), ktora sa da najst na internete. Poznas plochu dna bazenu (predpokladam ze hovoris o opolystyrenovani dna a stien), teplotny rozdiel vies odhadnut z priemernych teplot vzduchu v tom ktorom obdobi a z toho si vies vyratat kolko wattov energie stratis pri roznych hrubkach polystyrenu - prepocitas to na eura, a takto odhadnes kolko usetris pri roznych hrubkach polystyrenu a pre rozne obdobie.
Co sa tyka igelitu, tak to je komplikovanejsie, kedze izolacnu schopnost igelitu som zatial niekde nenasiel a najma tam sa bude asi experimentalna hodnota dost lisit od teoretickej (narozdie od polystyrenu), kedze je to tenucky material a je to ovela tazsie dobre "obalit" tak aby nedochadzalo k ziadnym unikom tepla..
Inak kombinacia piecka + igelit u mna vyvolava hned asociaciu - zvysena koncentracia oxidu uholnateho..

... ja by som iba na to zakrytie:
Nebolo by lepsie spojit sa z nejakou firmou co vymiena okna a osadit ich do ramu? Slnecne vyhrievanie by bolo problizne rovnake, ale unik tepla v noci podstatne mensi.... Folia je sice jednoduchsia na konstrukciu, ale rychlo sa rozpadne - odhadujem dve sezony podla hrubky.

Hej, da sa aj takto:
http://www.mountfield.cz/bazenove-prisl ... 5-4m2.html
http://www.zahrada.cz/forum/obrazek.php ... blasti=100
Lenze nie za 50 €. Piecka bude mimo bazena a do bazena bude viest len hadicka s vodou
a malym cerpadielkom na 12 V. Podobne na 6 V ( bateria ) bude riesene aj osvetlenie, lebo taketo
trafa su velmi drahe. http://www.bazenyshop.sk/osvetlenie-baz ... va-220-12v
Takato folia, ak sa do nej nedostane dovnutra vietor, tak ma vydrz 9 sezon, len treba z nej
kazdy den v zime zhrnat sneh.

Pro orientacni porovnani a propocet:
http://www.sdruzenizeme.cz/szjm_p_nazor ... odporu.doc
pres prostup tepla "U" / tlousku steny zjistis, kolik W/m2 ti bude utikat (teoreticky a za ne zcela jasnych podminek)

Je otazkou, jestli se kaslat s polystyrenem, anebo tam dat mineralni vlakno (pokud jsou steny krive, tak je prace s tim podstatne jednodussi) - Co jsem koukal jak v Roudnici vyrabej bazeny, tak to izolujou vlaknem.... V nekterych skladech PZ Servisu se da sehnat smejdske (s nerovnomernou tloustkou) vlaknove "rohoze", ktery by mohly stacit a nemusely by byt drahe.
Jeste by mozna stalo za to zvazit co dat na hladinu po skonceni koupani, aby se snizil unik tepla... polystyrenove desky mi nepripadaji prakticke a izolacni schopnosti obyc folie zas nejsou zazracne.

BTW, predstava snehove vanice by mi asi v souvislosti s tou strechou nedala spat Dle moznosti konstrukce bych to zakryl alespon vlnitym laminatem, ten uz neco snese...

To som pisal o folii na foliovniku. Ale na tu konstrukciu co mam staci pridat este styri dosky
a urobit ostrejsi uhol, slnko trochu zasvieti a sneh hned spadne. Horsie je ked napadne vela
snehu v noci a hned to zamrzne. Este som zvazoval dat seno do vriec, to by ma vyslo skoro
zadarmo.

A co ked to seno zmokne a zhnije? Potom to velmi neodizoluje...

Som myslel tak, ze to do tych vriec zatavim, sak uvidim, este nie je zima, zatial.
Prip. sa budem viac otuzovat a budem sa kupat v 4 *C vode.

Ked chcem 10 000 litrov, 23 *C teplej vody ohriat o 1 *, potrebujem tam vyliat 130 litrov vriacej vody ?
Dobre som pocital ? Ci je tam niekde chyba ?
Ak to je spravne, tak to je 130 * 4180 * 77 = 41 841 800 J, co je 1,94 hodiny ohrievania so 6 kW vykonom ?

Ano, ratal si spravne, teda aspon ja tam nevidim ziadnu chybu.
Ale je to len priblizenie, lebo:
- specific heat vody nie je presne 4180 J/(kg.K), ale viac (v zavislosti od teploty od 4181 do viac ako 4210 pri teplote bliziacej sa bodu varu)
- hmotnost vody nie je presne 1 kg na jeden liter (a meni sa s teplotou)
- vykon heatera 6 kW neznamena, ze bude produkovat 6 tisic J/s tepelneho vykonu (budu tam straty)

Ale to su rozdiely len radovo percent, ktore ta asi nezaujimaju, takze vypocet si urobil spravne.

A ako by sa dal vypocitat optimalny uhol ( azimut ) a optimalny sklon solarnych panelov k povrchu zeme,
ak su panely staticke, aby som z neho ziskal co najviac energie, prip. dalo by sa do toho este pridat
natocenie v zavisloti od predpoved dennej oblacnosti. Panely na paralaktickej montazi, to by asi nemalo zmysel.
Prip. kupit par zrkadiel a kontrolovat ich sklon na jedno sekundarne zrkadlo, ktore by to dalej odrazalo
do vody. Su nejake taketo programy ( Open Source ) ?
Aky je vykon slnka na 1 m2 v nasej sirke v priebehu roka + v zavislosti na oblacnosti ?

No o ziadnom softe veruze neviem (akosi som takuo nepotreboval riesit )
Takze skor pojde o logicku/fyzikalnu uvahu, ale to nie je vec na dve minuty. Azimut je jasny - ak ho nebudes menit tak rovno na juh, ak ho budes menit v priebehu roka tak na stred medzi vychodom a zapadom SLnka v danom dni, a ak ho chces menit v priebehu dna tak na kolmicu Slnka na obzor.

V kazdom pripade by nemalo byt natocenie zavisle na predpovedi pocasia - ako moze oblacnost vplyvat na priemerne natocenie panelov? Ked je zamracene, tak je zamracene, ci mas na mysli nejake interaktivne natacanie ked je polooblacno? To mi pripada znacne komplikovane a najma nepredpovedatelne (jedine s nejakym real time senzorom ktory by natacal automaticky panely).

Sekundarne zrkadlo mi pripada ako zbytocny medzikrok zavadzajuci neefektivitu - preco nepouzit rovno primarne zrkadla svietiace rovno do vody?

EDIT:
"Maximum yearly solar radiation can be achieved using a tilt angle approximately equal to a site's latitude. To optimize performance in the winter, the collector can be tilted 15 ° greater than the latitude; to optimize performance in the summer, the collector can be tilted 15 ° less than the latitude."
Zdroj: http://rredc.nrel.gov/solar/pubs/redboo ... tml#solrad

Podla mna tou oblacnostou Kiwi myslel to, ze ak je napriklad rano vzdy oblacno, vycasi sa pred obedom a potom je jasno az do vecera, tak nie je natocenie na juh az take idealne, pretoze z vychodu mu vela svetla nezasvieti, radsej to v takom pripade otocit na JZ, alebo aspon JJZ. Aj ked na vacsine miest su mraky "spriemerovane" a tam bude otocenie na J najvhodnejsie... ale napriklad casta inverzia v horskych dolinach moze urobit svoje...

A solarne panely sa mi vobec nezda dobry napad na ohrev vody (z textu mi vyplyva, ze by malo ist o foto-elektricke clanky - lebo "panely"). Ohrev vody zrkadlami sa mi zda na domace podmienky tazko realizovatelny. Ale su predsa solarne ohrievace vody a celkom dobre to funguje - hore nadrzka, sklenene trubky s nejakou zvlastnou vrstvou (asi aby prepustali teplo dovnutra trubky, ale nepustali ho tolko von), napojene na vodny okruh. Moj ujo ma take na streche a ma to napojene na globalne kurenie v baraku (cize aj na ohrev teplej vody), takze plynom si len prikuruje. Nahodil to ked rozsiroval barak a povedal, ze hoci sa mu po prestavbe vykurovacia plocha zvysila, spotreba plynu sa mu vyrazne znizila... Na vyrobu elektriny by sa to asi nehodilo, kedze teplota vody v tom okruhu by turbinu neroztocila... ale na priamy ohrev vody je to uplne spickove... len treba nerozbit tie sklenene trubky .

Teraz ta plocha, na ktoru svieti slnko, staci na optimalnu teplotu. Ale casom bude slnko nizsie, tak bude
nutne zvysit plochu, cize staci dat z druhej strany zrkadla a tym sa zvysi plocha x- nasobne.
Ono to nemusia byt ani zrkadla, len staci nejaky alobal z cokolad, prilepit to na rovnu plochu.
Ale aby tie zrkadla odrazali svetlo na vodnu plochu, museli by byt vysoko, preto som to myslel tak,
ze zrkadla budu uplne na zemi, budu odrazat svetlo na jedno rovinne zrkadlo a to bude odrazat
luce priamo do vody, prip. na nejaku ciernu plochu pod vodou.

A nemel bys jednodussi tam nekam vedle hodit nejaky stary radiator, cisternu, anebo vymenik deskoveho typu natreny nacerno + slabe cerpadlo?
Pokud bys to mel za tou folii, mohlo by to najak fungovat i v zime, na jare/podzim neni problem aby to bylo venku, to ma uz slunce celkem silu. Takhle to maj sousedi na zahradach kolem nas, je to levne a efektivni.