forum.boinc.sk

Preco je hustota vody pri 3.99 *C najvacsia ?
Preco je za to zodpovedna vodikova vazba ?
Ako to suvisi s eletronegativitou ?
Ako si mam vodikovu vazbu vysvetlit z hladiska elementarnych castic a kvantovomechanickych javov ?
Je voda zázrakom vo vesmire ?
Alebo je plno podobnych zlucenin a na ich baze je aj v inych castiach vesmiru iny zivot ?

Kam Ty na tie otázky chodiš?

1. Kvôli vodíkovým vazbám. (odpovedal si si na to sám druhou otázkou, to akože skúšaš či to niekto vie? )
2. Voda stráca 1 z vodíkových väzieb (vytvorených keď je zamrznutá) každým zvýšením teploty o 1 stupeň. Kedže tieto väzby sú v zamrznutej molekule vody štyri, najvyššiu hustotu získava práve pri 4 stupňoch Celzia (molekuly sú ´oslobodené´ od väzieb, ale ešte nemajú príliš veľa energie, aby sa odpudzovali (rozpínanie vody teplom).
3. Kyslík má vysokú elektronegativitu oproti vodíku, vďaka čomu medzi molekulami vody vznikajú vodíkové väzby.
4. Dlhá diskusia, málo času
5. Nie
6. Neviem, ani nikto iný nevie zatiaľ.

Voda je urcite svojimi vlastnostami zvlastna zlucenina, a aj tym, ze kyslik a vodik su jedny z najrozsrirenejsich prvkov vo vesmire (takze ani molekuly vody vo vesmire nie su vzacne).
Ci existuju molekuly s podobnymi vlastnostami - aj keby ano, tak asi nie v takej konkcetracii/mnozstve ako voda.
Na druhej strane, na zivot je treba hlavne tekutina vo vseobecnosti (kvoli efektivnemu transportu chemikalii), cize napr. aj take metanove jazero na Titane by mohlo hostit zivot takmer rovnako dobre ako voda na Zemi.
A tie dodatocne vynimcne vlastnosti typu najvyssia hustota pri 4 stupnoch (vdaka ktorej mozu napr. ryby prezit pri dne zimu, aj ked je hladina zamrznuta), to su uz skor take "libuostky", ktore ulahcuju existenciu zivota vo vode, ale zas nie su az tak podstatne (napr. staci aby bola Zem o trochu teplejsia a tuto vlastnost vody vobec nepotrebujeme)..

Ak priemerna teplota oceanov sa zvysi napr. o 2 K, ako sa zvacsi objem vody v nich ?

Kiwi napísal:Ak priemerna teplota oceanov sa zvysi napr. o 2 K, ako sa zvacsi objem vody v nich ?

To je trochu zavádějící otázka, i když to tak na první pohled nevypadá.

Změnit teploty celé vodní masy je nereálné - jedná se o obrovskou tepelnou kapacitu a trvá řádově stovky až tísíce let, než se voda promýchá.
Obvykle se tedy uvažuje o oteplení vrchní vrstvy vody, například 2 metry - což má samo o sobě řádově srovnatelnou tepelnou kapacitu jako celá atmosféra.
A v tom je zároveň háček - aby se ohřála vrchní vrstva oceánů, musí se teplotně vyrovnat s atmosférou. A když už se začně vyrovnávat s astmosférou, musí se vyrovnat s povrchem pevniny a permafrostem. A pak by trochu zmizel permasfrost...který se dostane do oceánů a tím vodu zase ochladí. A že bude méně permafrostu, změní se albedo povrchu. A že se změní albedo, změní se absorbce slunečního záření. A že se změní poměr dopadajícího záření, změní se poměry odpařované vody a oblačnosti. A že se změní oblčnost, změní se opět albedo a srážkové vzorce. A tak dále. Než se cyklus vyrovná, trvá do desítky let.
Tento koloběh do určité míry pokrývá Coupled modely na CPDN.

Země je svým způsobem živoucí organismus a nejde oddělovat změny jedné části od zbytku.

Jestli si dobře pamatuji, tak "samotná" změna teploty "oceánů" o 2C dělá řádově desítky centimetrů zvýšení hladiny.

http://www1.lsbu.ac.uk/water/phase.html
Co sa z tych diagramov da vycitat ?

Vela veci. V podstate su tam popisane vedla obrazkov..