Problémy sveta, ich príčiny, dôsledky, riešenia.

[Kiwi]

Ja vidím niekoľko problémov, ktoré však majú spoločného menovateľa.
1. Rozdiely v príjmoch ľudí, ergo rozdielne ohodnotenie tej istej práce v závislosti na geog. polohe, ako lokálnej, tak globálnej.
2. Neochota, nezáujem riešiť problémy iných, ktoré sa ma zatiaľ netýkajú.
3. Snaha maximalizovať konfort svojho života, ergo maximálne využívanie dostupných neobnoviteľných prírodných zdrojov.
4. Absolútny nezáujem o prevenciu chorôb, teda rôzne závislosti, nezáujem vybrať si také potraviny, ktorých konzum nespôsobuje choroby,
ale bráni ich vzniku.
5. Zbytočné náklady na prepravu tovarov, ktoré je možné vyrobiť lokálne, teda odpadá ich preprava.

Spoločným menovateľom týchto problémov je egoizmus, zameranie na seba, nebranie ohľadu na ostatných.
Cieľom by malo byť, vyrovnať všetky tie disparity, ako v lokálnom, tak v globálnom merítku.
Keby sa všetky rozdiely podstatne zmenšili, naraz by sa poriešilo obrovské množstvo problémov.
Problémom je, kto by na to všetko dozeral, kto by to kontroloval. Riešením určite nie sú systémy
založené na nejakej autorite. Ten problém by však mohol vyriešiť systém z teórie hier, kde každý
subjekt je kontrolovaný a súčasne kontroluje iné subjekty.
Ak máte nejaké nápady, napr. ako vytvoriť čo najspravodlivejší systém odmeňovania, alebo iné
problémy, či riešenia, sem s nimi.

[Honza]

Obávám se, že stanovéného cíle nelze dosáhnout.

Vycházím z toho, že každý má různé dispozice - některé vrozené, jiné získané. Zkusím ilustrovat na prvním bodě, kde souhlasím s popisem - rozdíly v příjmech a matejku se zvyšují, ačkoli oficiální písnička hovoří o rovnějších možnostech...

Z pohledu lokálního by mohl být požadavek, že žena i muž dostanou za stejnou práci stejnou odměnu (genderová rovnost ve výsledku). To by mohlo fungovat například ve školství (muž i žena může odvést stejně kvalitní výkon), ale nikoli v dalších profesích (fyzicky namáhavé pro jednoduchost). Poté do toho vstupuje zákoník práce, který ženám (nejen těhotným) omezuje či přímo zakazuje některé práce vykonávat, takže nutně dochází k nerovnosti v profesním podílu žen a mužů v jednotlivých odvětvých. Dalším faktorem je věk, zkušenosti v oboru, vzdělání, nemocnost atd. Má dostat stejnou odměnu farmář obylí v Kanadě jako v Africe? Prostě dva lidé ve stejném oboru těžko mohou dostat stejnou odměnu. A nebo jí dostanou, ale každý odvede jinou práci (znevýhodněn bude ten nadanější, pracovitější).

A to mluvíme pouze o rozdílech v příjmu, ne matejku. Tam vstupuje zažitý institut dědictví, který dává nestejné startovní podmínky. Ja by jsi se s tím vypořádal?
Nestejné startovní podmínky ale vznikají i v oblasti vzdělání a sociálního kapitálu, který si neseme z rodiny atd.

Proti zdánlivé rovnosti šancí prostě vstupují nestejné kapitály lidí. Je to tak přirozené a nalezneme to všude v přírodě.
Teorie her zde příliš nepomůže.

Pokud hledáš řešení, o jednu pomůcku bych se opřel: mysli globálně, jednej lokálně. Ta totiž celkem obstojně pomáhá v bodech 2, 3 a 5. V bodech 1 a 4 není proti ničemu.

[Kiwi]

Ja som uvazoval nad nejakym systemom este ako decko, ktory by na zaklade DNA napr. stanovil
skutocnu namahu cloveka, vratane bolesti pri praci, co by sa dalo u manualne pracujúcich.
Horsie by to vsak bolo s ohodnotenim napr. vedeckej resp. edukacnej prace, a este horsie
by bolo stanovit hodnotenie manualna versus dusevna praca.
Keby zas ludia viac mysleli na inych, nez na svoj komfort, tak by sa napr. viac pohybovali
vlastnymi silami a menej jedli, tym by bolo zdravsie prostredie, keby sa ludia voci sebe
spravali altruisticky, bolo by menej stresorov, menej nehod, a bolo by teda viac prostriedkov
na liecbu chorob, ktore su dosledkom defektov v transkripcii DNA, a nemuselo by sa zbytocne
vela prostriedkov vynakladat na urazy, ci choroby vznikajuce z nezdraveho zivotneho stylu.

Samozrejme chcelo by to nejak vyrovnat sance ludi, lebo ak sa niekto prilis namaha, aby
si zabezpecil co i len strechu nad hlavou, musi vynakladat viac usilia, ako ludia, ktorym predkovia
zanechali prostriedky na studium, co v konecnom dosledku moze viest k poskodeniu zdravia,
cize k este vacsej nevyhode voci tym, co mali lepsiu startovaciu poziciu, hoci maju len priemerne
schopnosti.

[Honza]

Nevim nevim.

Je ucelne vynakladat takove prostredky na lecbu?
Zdravi lide vynakladaji nejvice prostredku na lecbu ostatnich, bohuzel i nezodpovednych. Takze kuprikladu nekurak se slusnym zdravim vynaklada nejvice na nezodpovedne kuraky, kteri skodi ostatnim a navic maji v praci mensi vykon (castejsi nemoci, chodi v pracovni dobe kourit etc.). Tedy nekurak nechtene podporuje kuraky, kterym prispiva na "lecbu", tj. zmirneni nasledku zdravotnich i nakladu na leceni (kurak si svou lecbu nezaplati), cimz podporuje jejich zavislost.
Nejen ze nejcastejsi pricinou umrti jsou vedlejsi ucinky lecby, ale prehnana zdravotni pece zhorsuje geneticky potencial lidska, tedy skodi vsem.

S tim rovnanim sanci je to take problem. Diky tomu mohou sve nadani nekteri jedinci opravdu rozvinout a z vysledku jejich dovednosti se nakonec mohou tezit i ti prumerni a podprumerni. Kdybychom zustali u prumeru...

Prilisne rovnostarstvi tahne k prumeru i nadane a je vcelku demotivujici. Proc bych se snazil vice, kdyz dostanu i za nadprumerny vykon pouze prumernou odmenu? Urcovat to podle vlastnosti DNA je jeste vice kontraproduktivni - jsem vrah, protoze to mam v DNA a tudiz za to nejsem zodpovedny (extrem).
Avsak i v rovnostarske spolecnosti lze myslet globalne a jednat lokalne.

[Kiwi]

Myslim ze keby v spolocnosti bolo viac pozitivnych vzorov, ktori neuzivaju ziadne navykove latky, tak by sa postupne
znizoval pocet mladych, ktori si vazia svoje zdravie a nezacnu si ho nicit uz v mladosti.
Keby vsetci ludia mali porovnatelne startovacie podmienky, tak by to bolo tiez len pozitivne, lebo v sucasnosti
urcite existuje mnozstvo nadanych ludi, ktori vsak nemaju pristup ani k potrebnej zdravotnej starostlivosti ani
k potrebnym informaciam k studiu a teda svet prichadza o vysledky ich prace, lebo zdravie a vedomosti su
zakladnym predpokladom uplatnenia.
Nemyslim si, ze by talentovani a vzdelani ludia, ktori podavaju extremny kreativny vykon maju mat nejake extra
ohodnotenie, ake maju dnes napr. herci, sportovci. Myslim si ze vzdelani a talentovani ludia su tak skromni,
ze by im stacilo ohodnotenie na urovni priemeru. Ja si myslim, ze clovek tu je na to, aby svoje gifty venoval
inym, nie aby ich vyuzival na vykoristovanie inych v zmysle, ja som nieco vymyslel, zaplatte ma, inac nic nedostanete.
Treba vymysliet nejaky iny system, ani socializmus ani demokracia nikam nevedie.
Co sa tyka tej DNA, ano je to naozaj tak, vrah ma tam zakodovane, ze je vrah. Problem je, ze hlupaci ho este
za to odsudia. Ale vrah, ak si uvedomi ze ma taku DNA, resp. mu to niekto povie, tak ma moznost liecbou
korigovat svoje spravanie. Ak bude brat lieky a liecba bude efektivna, nepotrebujeme vaznice. Horsie je ak
odmietne liecbu, potom uz prebera zodpovednost na seba.
Podobne je to aj pri fajceni, rakovine, inkfarte. Ak to raz clovek ma v DNA, tak ho to neminie, len sa to zdravym
zivotnym stylom podari oddialit.

[Palo M.]

Ale ved svet je zlozeny z protikladov. Su altruisti a su egoisti. Su snazivci a su lenivci. Su inteligentni a su neinteligentni. Su mudri a su hlupi... (BTW, inteligentny a mudry nie je to iste.)
Kontrolna otazka: Keby na svete vobec neboli hlupi ludia, boli by vsetci mudri? Kdeze! Keby nebolo hlupakov, nebolo by ani mudrych a o tento aspekt zivota by sme boli chudobnejsi.
Ono je lakave si povedat, ze bez vrahov by to bolo predsa len lepsie. Ale mozno ani nie...

A co sa tyka urcovania danosti cloveka pri narodeni - tam hovorim jednoznacne nie! Uz som o tom cital niekolko antiutopickych sci-fi a zamyslel som sa nad tym - bolo by to strasne od veci, uz od narodenia mat nalinkovany zivot. Nie, nie, nie. Inak nieco podobne bolo vo filme Minority Report - clovek bol odsudeny za nieco, co nespachal.

Ludia su aki su a nasilu ich chranit pred nimi samymi sa neda. To vzdy dopadlo len zle.
Neviem, ci je dobry napad zmenit svet. Podla jednej starej povesti udajne svet zmenil (dokonca spasil) jeden chlapik menom Jezis, ale pre neho osobne to velmi dobre nedopadlo. A nakoniec s tym svetom dnes aj tak nie sme spokojni.
Lepsie je asi najst si vo svete svoje miesto...

[Kiwi]

Otazka znie takto. Je ochotny niekto z vyssej socialnej vrstvy, vymenit si miesto s tym najposlednejsim clovekom
v najnizsej vrstve society ? Vo svete s minimalnymi rozdielmi by to nebol problem. V dnesnom svete si vsak nikto,
kto ma nejake postavenie, lebo si mysli, ze si to zasluzil svojou pracou na sebe, nevymeni s clovekom, ktory nedostal
sancu sa vzdelavat. Cize veta, ze kazdy si musi najst svoje postavenie vo svete, je nerealizovatelna pre znevyhodnenych
ludi. A kedze sme od myslienok zbavenia sa starych a chorych z pred WW2 myslim trosku pokrocili, aspon ti mudrejsi,
tak by mala byt spolocnost schopna zabezpecit kazdemu dostojne startovacie podmienky, aby tu sancu vytvorit si
nejake zazemie, aspon pre vlastne prezitie, nie to este pre sebarealizaciu, dostal. Spolocnost, kde si nevazia kazdeho,
vedie ku krachu, tam kde si vazia samotny zivot aj jeho kvalitu, ako najvyssiu hodnotu, su podmienky na rozvoj spolocnosti
ako celku, nie par jedincov, ktori sa maju dobre, a ostatni nemaju na jedlo, energiu, ci osatenie.

[Honza]

Kontrolna otazka: Keby na svete vobec neboli hlupi ludia, boli by vsetci mudri? Kdeze! Keby nebolo hlupakov, nebolo by ani mudrych a o tento aspekt zivota by sme boli chudobnejsi.

Kdyby na světě byla všechna děvčata hezká, byla by nějaká ošklivka? Kdeže... Nebyla aby žádná hezká, ani žádná ošklivá? Přesně tak, protiklady musí být...jinak by to bylo proti přírodě.

@ Kiwi. Odpověď zní - střední třída nejvíce přispívá na to, aby společnost držela pohromadě. A to ekonomicky: chudí jsou dotovaní státem (tedy střední vrstvou), státní aparát je z velké části placen také střední vrstvou. A přitom střední vrstva je ta, která stát potřebuje nejméně - je nejvíce samostatná. Vyšší vrstva si může dovolit prostředky, aby státu odevzdávala relativně málo (daňový poradce, právníci) a "investice" do úředníků a států se jim vrací (formou velkých státních zakázek). Navíc střední vrstva dělá hromosvod mezi nišší a vyšší třídou.

Ta otázka je podle mě položena špatně. Je vyšší třída ochotna přispívat celku podle svých možností?

Kiwi, jsi idealista.
Zkus si někdy zajít mezi bezdomovce, drogově závislé, lidé zříkající se odpovědnosti za svůj život. A pak mi pověz...ne to, jak jim zajistit důstojné startovací podmínky, ale jak zajistit, aby si je byly schopni sami udržet.

[Kiwi]

Ja nie som idealista. Pocas 16 rokov liecby a asi 8-mich hospitalizaciach som spoznal desiatky ludi,
o ktorych pises, a vobec si nemyslim, ze si nevazia zivot, resp. nemaju snahu sa integrovat do pracovneho
procesu, alebo aspon sa udrzat co najdlhsie v ramci samostatnosti, aku su schopni zvladnut.
Skoda ze tam nechodi ani high ani stredna vrstva, aby videli s akymi problemami sa taki ludia
a ti, co sa o nich staraju, boria. To uz je na kazdom cloveku, ci da 100 Sk mesacne na pivo, alebo
pomoze inemu cloveku.

[Honza]

Ano, takove lidi jako ty jsem take potkal a ti by meli mit lepsi sanci. Vsak prave proto jsem ti take prispel na LCD misto par kyblu piva.

Jenze je nemala část lidi, kteri se nesnazi a meli pritom dostatek sanci. Mluvim teď o "zdravých" lidech.
A nebo se snazi, a presto jim to nevychazi. Na toto téma doporučuji dokumentární film René od Heleny Třeštíkové. Ten film je dobrý v tom, že neodsuzuje, možná ani nehodnotí, ale dokumentuje, tedy dává divákovi možnost náhlédnout a možná i pochopit.

[Kiwi]

Lenze niekedy to tak vyzera, ze idu proti sebe, ze sa nesnazia. Ale ked je clovek v depresii, nema sa cim snazit,
musi mu niekto pomoct alebo ho prinutit na liecbu, az sa nastartuje elektrosokmi alebo liekmi, ci inymi metodami
normalna funkcia mozgu, az vtedy mozno motivovat cloveka. A niekedy relaps depresie aj pri najlepsej snahe cloveka
pride znova, lebo dnesna spolocnost netoleruje neuspech a casto sa neuspech spaja s lenivostou, resp. sa priciny
hladaju len v tom cloveku a nehladaju sa vo vplyvoch okolia na toho choreho. Totiz mozog je system, kde takisto plati
akcia-reakcia, a chory sa nevie branit, resp, niekedy ani nemoze, lebo mu to paradoxne zdravi zakazu pofidernymi
zakonmi. Potom sa casto jeho prehnana obranna reakcia vysvetluje ako jeho pochybenie. Podobne ako je to s autoimunitnymi
ochoreniami. Tiez je tam prehnana obranna reakcia imunitneho systemu na bezny podnet, ktory u inych nie je.
Odsudit je velmi lahke, ale pochopit priciny a dosledky, ktore sa casto zamienaju, je uz tazsie.

[Honza]

Prave proto jsem odkazoval na ten film, ktery muze lidem pomoci porozumet a neodsuzovat...ackoli nenabizi lecbu, protoze mozna zadna lecba neni.

...musi mu niekto pomoct alebo ho prinutit na liecbu...

To jsou dve velmi rozdilne veci. Nemyslim, ze by bylo spravne nutit k lecbe (nechavam stranou, co je vlastne lecba).
Jsou skupiny lidi, ktere lecbu odmitaji...z presvedceni neprijmou darovanou krev a radsi umrou. Mame jejich prani respektovat? Ma pacient prava? Pravo by mit mel. Kdyby nemel, staci kohokoli oznacit za pacienta a zbavit ho tak tim prav...

[ikvar]

Vrátil by som sa ešte k začiatku diskusie... celé mi to príde trošku zle pojaté... áno, bolo by pekné keby sa minimalizovali rozdiely medzi ľuďmi, ale čo potom? Čo by nás inšpirovalo? Práve rozdiely, peniaze, krása, konkurencia,... nás nútia pracovať, snažiť sa. Pre niektorých je aj to stále málo na to aby pohli zadkom. Keď človek chce a poriadne sa do toho oprie, dokáže čokolvek... je jedno aké mal štartovacie podmienky (samozrejme sú výnimky ale tých je minimum, si chorý, musíš sa starať napr o súrodencov, ...)

[Kiwi]

No to je fakt velky rozdiel, ked napr. mas pocitac na ktorom mozes programovat, mas tam slovnik, mozes
pocuvat radio, kde ide anglictina a ked nemas ani pocitac ani televizor ani net, a musis programovat na papieri,
anglictinu pocujes od slovenskej ucitelky, nie od native speakera, a nemozes si dovolit ani slovnik na anglinu
za 500 Sk. A ked si konecne nasporis, tak hladanim slovicok v tom slovniku prijdes o 5 D na oboch ociach,
co ta vyjde niekolko tisic za skla, ale to ti chyba, a stale si nemozes kupit PC, ani za 5000 Sk. A tvoji
spoluziaci maju laptopy za 200 000. Tak ako chces porovnavat ? Dalej pristup ku skriptam a kniham,
ktore bud nie su, alebo su vo vedeckej rezervovane na 5 rokov dopredu, tak ked nemas tisice na okopirovanie,
tak si vsetky informacie vycucas z prsta ? Ked chces vstat z postele, ale nevladzes, tak sa musis povracat,
a ked ta nik neotoci, tak sa zadusis. Takto si to predstavuju ti, co to nikdy nezazili, co to je chciet a nemoct.

[ikvar]

No to je fakt velky rozdiel, ked napr. mas pocitac na ktorom mozes programovat, mas tam slovnik, mozes
pocuvat radio, kde ide anglictina a ked nemas ani pocitac ani televizor ani net, a musis programovat na papieri,
anglictinu pocujes od slovenskej ucitelky, nie od native speakera, a nemozes si dovolit ani slovnik na anglinu
za 500 Sk. A ked si konecne nasporis, tak hladanim slovicok v tom slovniku prijdes o 5 D na oboch ociach,
co ta vyjde niekolko tisic za skla, ale to ti chyba, a stale si nemozes kupit PC, ani za 5000 Sk. A tvoji
spoluziaci maju laptopy za 200 000. Tak ako chces porovnavat ? Dalej pristup ku skriptam a kniham,
ktore bud nie su, alebo su vo vedeckej rezervovane na 5 rokov dopredu, tak ked nemas tisice na okopirovanie,
tak si vsetky informacie vycucas z prsta ? Ked chces vstat z postele, ale nevladzes, tak sa musis povracat,
a ked ta nik neotoci, tak sa zadusis. Takto si to predstavuju ti, co to nikdy nezazili, co to je chciet a nemoct.

Ako som písal, sú ľudia ktorý sú chorý, majú vážne problémy a naozaj nemôžu, tým treba pomôcť, lebo sami naozaj nemôžu. Tu nieje o čom.

Ale človek ktorý ničím vážnym netrpí... v tom prípade by to boli len samé výhovorky. Typická výhovorka je... "ja by som aj niečo robil, programoval, keby som mal počítač... tebe sa robí keď ho máš". Ja som ho tiež na začiatku nemal
Ideš pekne postupne, jedno za druhým, zarobíš - kupíš počítač, programuješ, zarobíš viacej ideš na angličtinu, to ti prinesie zase lepšie platenú prácu atď. Treba chcieť, tvrdo pracovať a samozrejme nájsť si niečo v čom som dobrý... a každý je v niečom dobrý.